Jednání IHGC, které se konalo od 3. do 5. srpna ve Francii se zúčastnilo okolo 180 účastníků z celkem 15 členských zemí. Hostitelským městem byl tenkrát alsaský Štrasburk.

Ekonomická komise

Ve většině zemí byly podmínky pro pěstování chmele v 2009 příznivé a je tedy očekávána dobrá sklizeň, která nadále navýší množství chmele přesahující roční spotřebu pivovarů. Německé obchodní firmy ve své zprávě přiznaly, že jejich hodnocení po sklizních 2006 a 2007 o nedostatku chmele pro výrobu piva bylo mylné a pivovary si dokázaly z danou situací poradit. Zásoby se bohužel týkají i německého aromatického chmele a je nutné očekávat, že se dopad odklonu skupiny ABInBev od aromatických odrůd dotkne celého aromatického sektoru.

Země sdružené v IHGC – Vývoj ploch a produkce:

Plocha 2006: 46 721 ha Produkce 2006: 71 587 t Produkce alfy: 6600 t

Plocha 2007: 50 633 ha Produkce 2007: 90 976 t Produkce alfy: 8000 t

Plocha 2008: 59 812 ha Produkce 2008: 113 615 t Produkce alfy: 10 700 t

Odhad:

Plocha 2009: 59 245 ha Produkce 2009: 107 000 t Produkce alfy: 9 700 t

Pozn. Roční potřeba alfy 7700-8000 t

Odhad produkce hlavních producentských zemích v roce 2009:

ČR: - plocha 5300 ha (2008 – 5335 ha) produkce – 6555 t (2008 – 6753 t)

Německo: - plocha 18 472 ha (2008 – 18 695 ha) produkce – 31 400 t (2008 – 39676 t)

Pozn. odečteno 5000 t jako škody po kroupách, pokles Hallertauer Mtf. o 884 ha, ale nárůst Herkules o 520 ha. V odhadu zatím počítají s produkcí alfy o ¼ menší než v roce 2008.

USA: - plocha 16551 ha (2008 – 16238 ha) produkce – 38 500 t (2008 – 36574 t)

Zpráva obchodních firem o situaci na trhu – IHGC - srpen 2009

Celková sklizeň chmele v roce 2008 činila okolo 112 500 t. Hlavními faktory této rekordní sklizně byly zvýšené plochy chmele a zvláště výborné pěstitelské podmínky v Evropě – především v Německu. Zde jsou podíly na trhu tří největších zemí, které pěstují chmel: Německo 35,3 %, USA – 32,5 %, Čína – 12 %. Jak vidíte, téměř 70 % světové produkce chmele se pěstuje v Německu a USA. Světová sklizeň chmele vyprodukovala rekordních 10800 t alfa hořkých látek okamžitě po sklizni, což znamenalo průměr alfy – 9,6 %. V Německu to bylo 4200 t (39 %), v USA – 4150 t (38,4 %) a v Číně 850 t (7,8 %). Výsledkem rekordní sklizně 2008 se stalo Německo vedoucí světovou chmelařskou zemí, jak v množství tak produkci alfy.

Nejdůležitější informací pro pivovarský průmysl je informace o množství alfy v chmelových produktech po zpracování. Odhadujeme, že toto množství činilo cca 9900 t. Pro rok 2009 odhadujeme celosvětový pokles nebo při nejlepším stagnaci produkce piva, tj. produkce ve výši cca 1800 mil. hl. Množství alfy používané pro produkci 1 hl piva dále klesá a to jak přímo obecnou redukcí používání alfa kyselin a nepřímo zvýšeným používáním preizomerizovaných chmelových produktů.

Pokud vezmeme v úvahu jak produkci piva, tak dávku chmelení (4,0 g alfy ve formě chmelových produktů) odhadujeme potřebu chmele ve výši 7200 t alfy. Pokud přidáme poptávku po chmelových produktech pro užití mimo pivovarský průmysl, pak sklizeň roku 2008 vytvořila nadprodukci ve výši 2500 t alfy pro pivovarský rok 2009. I přesto, že u minulých sklizní hrozil nedostatek chmele, odbornost pivovarské průmyslu při řízení dostupných zdrojů znamenala nakonec to, že dodávky z těchto sklizní byly dostatečné. Nadprodukce z roku 2008 může být plně použita k vytvoření zásob.

Hlavní část těchto zásob je již v rukou pivovarů, ve většině případů ve formě budoucích smluv založených na předpokládaném zvýšení prodejů piva. Podobně nebyly při uzavírání dlouhodobých smluv brány v úvahu zlepšení výtěžnosti při užití pre-izomerizovaných chmelových produktů. Ačkoli je tato sklizeň dobře prodána má situace v zásobách přímý dopad na produkci a prodej budoucích sklizní vzhledem k dlouhým zpožděním při odebírání dodávek pivovary. To bude mít za výsledek přebytek zásob, u kterých bude trvat několik let, než dojde k jejich snížení. Na druhé straně je přebytek také u pěstitelů a jeho velikost se těžko odhaduje. Zdá se, že neprodaný chmel je stále především v Číně, Polsku a Slovinsku. I u obchodních firem jsou malé zásoby chmele pravděpodobně hlavně aromatického chmele z rekordní německé sklizně.

Světová plocha chmele roku 2009 je známá a pravděpodobně příliš vysoká. Snížení plochy o celkem 500-600 ha je následkem částečné odstoupení skupiny ABI od aromatických odrůd. Avšak ne všechny plochy byly zcela vyorány. Některé byly přesázeny vysokoobsažnými odrůdami, což znamená, že i přes redukci plochy zde ve skutečnosti bude nárůst produkce alfy.

Velká bouře s krupobitím 26. 5. 2009 zapříčinila významné škody a v několika případech zcela zničila porosty chmele v Německu. Odhadovaná ztráta je 5000 t nebo 500 t alfa hořkých látek. I přes pojištění zaznamenala řada pěstitelů velké škody a je ohrožena jejich další pěstitelská existence.

Škody po bouři však nebudou mít negativní vliv na pivovarský průmysl. Ačkoli potenciální ztráty pro smlouvy roku 2009 mohou být kompenzovány ve velké míře chmelem z roku 2008, může být problém v některých případech týkajících se konkrétních odrůd. Náš původní odhad v případě, že sklizeň roku 2009 bude normální, byla nadprodukce ve výši 2000 t alfy. Nyní jsme tento odhad upravili na 1500 t alfy. Celosvětová plocha chmele se současným rozdělením odrůd má potenciál pro vytvoření nadprodukce 1000-2000 t alfy nyní i v dalších letech. Je potřeba rychlá reakce. Cooberg, Hintermeier, 3. 8. 2009

Technická komise

Na Technické komisi, kterou řídil její předseda ing. Jaroslav Urban, byly podány zprávy o pěstování chmele na nízkých konstrukcích v USA, o stroji pro automatické zavěšování drátku (Soller) v Německu, o změnu klimatu (ref. Slovinska) a o pěstování chmele na Novém Zélandu.

V rámci výjezdu po podnicích byly navštíveny dva podniky – 17 ha (Sander) a 20 ha (Wendling). Pěstovány odrůdy Strisselspalter a Hal. Tradition. Nově vysazovány plochy odrůd Savinskij Golding a Fuggle. Oba podniky vybaveny česačkami Wolf, komorovými sušárnami s velkými uklidňovacími komorami a hranolovým lisem. Potřeba prac. sil na 1 ha – 190 hodin/rok. Stav chmele dobrý.

Představenstvo IHGC

Po dvou letech proběhly opět volby do orgánů IHGC a na jednání byly potvrzeni současní členové, tj. prezident pan Ingwiller z Franice a vice-prezidenti – pan Roy z USA, panové Pichlmaier a Hintermeier z Německa a pan Pázler z České republiky. Bylo rozhodnuto o tom, že podzimní jednání 2009 se bude konat v Mnichově, jarní jednání 2010 v Paříži, letní výjezdní zasedání 2010 v Turecku, kongres 2011 v Austrálii a kongres v roce 2013 v Belgii. O další jednání kongresů nebo výjezdních zasedání projevila zájem řada zemí.

Generální zasedání

Na úvod generálního zasedání byli účastníci podrobně seznámení s jednáním Vědecké komise, které proběhlo v červnu ve Španělsku. Vrcholem generálního zasedání bylo předávání mezinárodních chmelařských ocenění. Celkem bylo navrženo 26 kandidátů z 8 členských zemí. Svaz pěstitelů chmele ČR navrhl 5 kandidátů, kterým bylo uděleno toto významné mezinárodní chmelařské ocenění za jejich dlouholetou práci a výsledky při pěstování chmele v České republice. Ocenění rytíř chmelového řádu I. stupně obdrželi – ing. Iva Veberová – Agro Hoštka, p. Miloš Hejda – Agro Mšec, ing. Lubomír Vodička – Tršická zemědělská a.s. Ocenění rytíř chmelového řádu – II. stupně obdržel ing. Pavel Patrovský a nejvyšší možné mezinárodní chmelařské vyznamenání – III. stupně obdržel ing. Emil Bureš st., kterému bylo ocenění předáno na Dnu otevřených dveří ve Stekníku.