Tisková zpráva - 11.12..2014 |
![]() |
Úroda českého chmele ve výši 6.202 tun
Sklizňový rok 2014 byl pro české producenty výnosově příznivý. Čeští pěstitelé podle ÚKZÚZ sklidili celkem 6.202 tun chmele (2013- 5.330 t, 2012 - 4.338 t, 2011 - 6.088 t) s celkovým průměrným výnosem 1,39 t/ha (2013 - 1,23 t/ha, 2012 – 0,99 t/ha, 2011 – 1,31 t/ha). Vzhledem k celkovému objemu výroby chmele za posledních deset let lze hodnotit letošní ročník jako průměrný a tudíž je nutností vedle investic nadále pokračovat ve výsadbě a obnově chmelnic v ČR. Letošní rok nebyl pro pěstitele vůbec jednoduchý. Po krátké zimě bez sněhové pokrývky nastalo poměrně rychle jaro, které však bylo zejména na Rakovnicku a na Moravě velmi suché. Letní měsíce byly doprovázeny četnými srážkami, a to i v průběhu samotné sklizně. Srážky pěstitelům přinesly výše uvedenou úrodu, ale také si vyžádaly vysokou pozornost při ochraně zdravého stavu chmele a značně komplikovaly sklizňové práce. Během letních lokálních bouřek padlo přibližně 20 ha chmelnic.
"Po výnosově podprůměrném roce 2012 a průměrném roce 2013 tak letošní rok představuje pro producenty příznivější sezónu. Tradičně nejvíce českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Pro obchod s českým chmelem je charakteristické, že veškerá produkce roku je prodána v rámci dlouhodobých smluv s odběrateli, tudíž se do ceny chmele aktuálního roku bezprostředně nepromítá ani situace na trhu chmele a ani situace v jednotlivých nákladových položkách. Úspěšný pěstitelský rok se tak plně neodrazí v ekonomice každého pěstitele," hodnotí výsledky sklizně Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele.
Světový trh s chmelem se po letech odklonu vrací k jemným aromatickým a aromatickým chmelům. Boom zažívají tzv. voňavé chmele pro výrobu speciálních piv. Čeští pěstitelé chmele se snaží na tento trend reagovat. I přes škody způsobené povodněmi, mrazy a vlivem výrazné nadprodukce chmele na trhu v nedávných letech, se v letošním roce, po čtrnáctiletém klesání, plocha chmelnic zvýšila, a to o 141 ha na celkovou sklizňovou plochu 4.460 ha.
Plocha chmele pěstovaného prvním rokem (tzv. výsaz) zaujímá 406 ha. Právě obnova je jednou z priorit, na kterou Svaz pěstitelů chmele dlouhodobě upozorňuje. Dalšími prioritami je podpora investic do konstrukcí chmelnic, technologií sklizně, sušení atp.
"Pokud se podíváme jen o osm let zpět, je současná plocha chmelnic nižší o tisíc hektarů. Naší snahou je reagovat na rostoucí poptávku po aromatickém chmelu, tj. zvyšovat plochu chmelnic, intenzitu pěstování a tím navrátit oboru stabilitu a růst. Pozitivní vývoj je již zřejmý z letošního zájmu pěstitelů o sadbu chmele. Rozvoj pěstování chmele vyžaduje nemalé investice nejen do porostů a konstrukcí chmelnic, ale také do výrobních technologií a v neposlední řadě do pracovní síly. Důležité je zvládnout zpracování a obchodování chmele zejména v období zvýšené produkce,“ upozorňuje Luboš Hejda.
Letošní produkce navzdory deštivému počasí před a během sklizně dosáhla dobrého zdravotního stavu. Meziročně nedošlo z hlediska obsahu alfy k výraznému rozdílu, avšak z dlouhodobého pohledu se jedná o nižší hodnoty.
Již třetí sklizeň certifikovaného biochmele
Žatecký poloraný červeňák 3,0 %
Celosvětově se chmel pěstuje na ploše 47.334 ha, podle posledních odhadů bylo sklizeno přibližně 93.900 tun chmele s celkovou produkcí alfa hořkých látek přibližně 9.300 tun. Z pohledu odrůdového spektra v současnosti aromatické odrůdy vzhledem k narůstající poptávce zaujímají přibližně 60 % světové plochy chmele. Výsledky sklizně v Evropě dosáhly poměrně dobrých hodnot, s výjimkou Polska. V USA byla sklizeň spíše mírně podprůměrná.
Mezinárodní nápojový veletrh je pro obchodníky s chmelem důležitým místem pro setkávání s tradičními odběrateli a současně je prostorem pro získávání nových zákazníků. V hale č. 1 se koncentrovaly světové chmelařské velmoci, mezi kterými český chmel nemohl chybět. Právě hala věnovaná surovinám je tradičně nejvíce navštěvovanou.
"Letošní veletrh BrauBeviale 2014 byl ve vztahu ke chmelu charakteristický výraznou poptávkou po českém jemně aromatickém chmelu. Dlouhodobé smlouvy s tradičními odběrateli naplněny byly. Zvýšený zájem byl také o nové odrůdy zejména kategorie flavour hops (voňavé chmele)," uzavírá Michal Kovařík.
Český chmel se vyváží každoročně do několika desítek zemí světa. Mezi odběratele českého chmele, vedle těch tuzemských, patří všechny přední světové pivovarské skupiny, zejména japonské pivovary, a také i menší pivovarníci. Chmel podporuje českou ekonomiku, přispívá ke zlepšení obchodní bilance zemědělského zahraničního obchodu a svoji povahou zvyšuje zaměstnanost.
|