Tisková zpráva - 18.5.2011

Na českých chmelnicích jsou jarní práce v plném proudu Jako každý rok konec března až do května patří v zemědělství k rušným částem vegetačního období. Taktéž tomu je v chmelařství a chmelnice po zimní pauze znovu ožily a práce mají klidný průběh. První co musí chmelař na jaře udělat, je pečlivě zkontrolovat konstrukce a provést údržbu mechanizace. Ještě než započne řez chmele, což je jedna z nejdůležitějších jarních operací a která ovlivňuje následný růst a vývoj rostliny je potřeba půdu řádně připravit. Z pohledu ranosti se začíná řez provádět u pozdnějších odrůd jako Sládek, Premiant nebo Agnus. V loňském roce se jednalo celkem o 615 hektarů těchto odrůd. Vegetační doba u naší tradiční jemně aromatické odrůdy Žatecký poloraný červeňák je přibližně o 5-8 dní kratší. Avšak v každém katastru se doba řezu mírně liší i u jednotlivých odrůd v závislosti na místních podmínkách a zejména exaktním posouzení každého z pěstitelů. V letošním roce bude pěstovat chmel 134 subjektů. „Na účelovém hospodářství Stekník, se také zkouší nové odrůdy Žatecký pozdní nebo Bohemiae registrované v roce 2010. Odrůda Žatecký pozdní je Chmelařským institutem, s.r.o současně testována i v pokusných várkách více než deseti pivovary v ČR“, říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. Po řezu bezprostředně nastává v sledu prací drátkování. Sezónní pracovníci navazují chmelovodiče na chmelovou konstrukci. Následně jsou tyto drátky po dvou zapichovány ke každé chmelové rostlině. Experimentálně byli zkoušeny chmelovodiče z různého materiálu (nylon, papír či jiné), ale vyzkoušený drátek stále převládá. Pro zajímavost například u protinožců v Austrálii se využívá kokosového provázku. V průměru se na české chmelnice spotřebuje okolo padesáti kilometrů drátku, to znamená přes 275 tis. km  chmelovodičů na celou plochu chmelnic v České republice (produkční plocha v roce 2010 činila 5210 ha). To je pro představu asi 8 cest do Sydney a zpět. V průběhu května chmelaři pokračují v navazujících pracích a to zaváděním chmelových rév na chmelovodiče. Chmelová rostlina se také vyznačuje za ideálních podmínek velice rychlým růstem v řádu i několika desítek centimetrů za den a do června doroste až do výšky 7,5 m. Nic není ideální a také chmelaři se potýkají s problémy. Patří mezi ně rostoucí náklady, staří chmelových porostů i navazujících technologií, klimatické změny, omezování okruhu chemických přípravků, avšak nejvíce v současnosti má vliv kurz české měny. Do technologií i rostlin se díky podpoře pivovarů i státu začalo v minulých letech více investovat jelikož pěstitelé mají zájem o zvýšení produktivity a zachování tohoto oboru v ČR. V rámci vědeckého vývoje pokračují již třetím rokem práce také na pokusné nízké konstrukci. Takový způsob pěstování chmele si slibuje zejména snížení nákladů jarních prací. Největším problémem ale je vhodná odrůda do těchto konstrukcí. Jisté pozitivní výsledky v souvislosti s šlechtitelským záměrem vykazuje novošlechtěněc s pracovním názvem 5021. Chmelařský institut, s.r.o v tomto směru spolupracuje s Velkou Británií. Každý rok má jiný průběh. Zatímco v loňském roce byla zima poměrně dlouhá, letos již 2.dubna byly téměř letní teploty. Na začátku května však přišly i mrazy. Půda má dostatek vláhy z průběhu letošní zimy a agrotechnické termíny byli splněny v dlouhodobém průměru. V loňském roce například výše zmíněná zima posunula práce o cca týden až deset dní. Oproti loňskému roku se pěstitelé nepotýkají s tak vysokým infekčním tlakem peronospory chmelové. Lokálně se vyskytují škůdci, avšak monitoringem a na jeho základě se daří škůdce držet pod prahem ekonomické škodlivosti.