Tisková zpráva – 5.9.2008 Tisk
Sklizeň chmele v ČR v roce 2008

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byla celková sklizňová plocha chmele v ČR v roce 2008 - 5335 ha což znamená pokles od stavu roku 2007 o 54 ha. Nosnou odrůdou zůstal Žatecký poloraný červeňák s 88,8 % plochy.

Rok 2008 byl především ve znamení velkého růstu nákladů na pěstování chmele a velmi silného posilování kurzu české měny. V rámci nákladů se jedná především o růst v položkách mezd, hnojiv, pesticidů, pohonných hmot, elektřiny nebo drátku. Jarní práce byly u některých podniků vážně ovlivněny nedostatkem pracovních sil pro zavádění chmele. V průběhu května, června a července zasáhly chmelařské oblasti časté bouřky s kroupami či velmi silným větrem což měla za důsledek vážné škody na porostech v části chmelařských oblastí. Celkem bylo velmi vážně poškozeno kroupami přes 300 ha chmelnic a cca 30 ha chmelnic v důsledku silných lokálních vichřic spadlo. Tyto porosty byly také česány jako první.

Sklizeň chmele v ČR začala o několik dní dříve než v předchozích letech a první podniky začaly se sklizní 16. srpna. Větší část podniků tak do konce prvního zářijového víkendu sklizeň chmele ukončí.

Podmínky pro pěstování chmele se dají v roce 2008 považovat za příznivé, oproti předchozím dvou letům zde byl především menší počet tropických dní a rozložení srážek, i přesto že se velmi lokálně lišilo, bylo v průběhu roku rovnoměrnější. Tento průběh počasí tedy sliboval lepší sklizňové výsledky než v předcházejících dvou letech.

Předběžné výsledky sklizně chmele 2008


V hlavní Žatecké chmelařské oblasti, kde je 74 % ploch chmelnic v ČR, odhadujeme, že se výnos hlavní odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, bude pohybovat okolo dlouhodobého průměru, tj. 1 t/ha a z pohledu uplynulých let ho lze hodnotit jako lepší průměr. Průměrné výnosy odrůdy Žatecký poloraný červeňák v Tršické chmelařské oblasti se budou pohybovat také okolo průměru této oblasti v posledních letech, tj. 1,3 až 1,4 t/ha. Velmi dobré výsledku, srovnatelného z Tršickou oblastí, pak dosáhly u odrůdy Žatecký poloraný červeňák také pěstitelé v Úštěcké chmelařské oblasti. Celková produkce odrůdy Žatecký poloraný červeňák se předběžně tedy pohybuje okolo 5300 t.

Sklizeň dalších českých odrůd v těchto dnech probíhá a jejich výnosové výsledky jsou velmi rozdílné. Celková produkce ostatních odrůd, tedy odrůd Premiant, Sládek, Agnus, a dalších by se mohla pohybovat okolo 1200 t.

Kvalita z pohledu zdravotního stavu je velmi dobrá a obsahy hořkých látek se po dvou velmi špatných letech opět celkově blíží dlouhodobému průměru. V porovnání s předchozími lety lze letošní sklizeň chmele v ČR hodnotit jako dobrou.

Pro české chmelařství je nyní rozhodující, aby dokázalo naplnit uzavřené smlouvy s odběrateli a vyrovnalo deficit z uplynulých let. Hlavním úkolem i do dalších let zůstává obnova porostů a tím stabilizace produkce a naplnění poptávky po kvalitním českém chmelu.

Pokračuje také silný růst nákladů

Meziročně vzrostly např. náklady na nákup drátku o 10 %, a pro další rok se počítá ještě s významnějším navýšením (cca 15-20 %), cena pohonných hmot stoupla meziročně o 22 % a u LTO to bylo ještě více, elektřina o 10 % a s dalším cca 10 % navýšením je nutné počítat i pro další rok, podobný růst zaznamenaly také mzdy. Hnojiva jsou v letošním roce kapitolou sama pro sebe protože zde byly nárůsty o desítky procent (50 – 100 %).

Plocha Žateckého poloraného červeňáku klesla od roku 2000 o 1175 ha

Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 760 ha, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1175 ha (část plochy byla nahrazena výsazy nových českých odrůd chmele). V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu.

K poklesu ploch chmele došlo od poloviny devadesátých let převážně díky špatné ekonomice pěstování chmele, kterou ovlivnila především nízká pěstitelská cena chmele a zvyšující se náklady na pěstování chmele.

Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele v ČR a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči Euru.

Poklesy ploch u odrůdy Žatecký poloraný červeňák byly zaznamenány především na porostech, kde bylo stáří chmelnic vyšší jak 20 let. Mizí také chmelnice s nejnižším hektarovým výnosem. Snahou pěstitelů bude tyto plochy co nejrychleji obnovit a zajistit tak stabilizaci ploch Žateckého poloraného červeňáku.

Podle informací ÚKZÚZ se chmel v roce 2008 sklízel v České republice v celkem 215 katastrálních územích, z toho v 136 k.ú. na Žatecku, 48 k.ú. na Tršicku a 33 k.ú. na Úštěcku. Největší plocha v rámci jednoho katastrálního území se nachází v Kněževsi na Rakovnicku.

Chráněné označení původu ŽATECKÝ CHMEL

Na žateckých slavnostech chmele – Dočesné – bylo v minulém roce oficiálně představeno za účasti ministra zemědělství ČR Mgr. Petra Gandaloviče logo Žateckého chmele používané na etiketách společně s logem evropského chráněného označení původu. Nyní se tedy již rozbíhá druhá sezóna zpracování chmele, kdy obchodní firmy, mají možnost označit zpracovaný chmel dodávaný pivovarům celého světa touto unikátní etiketou. Žatecký chmel je stále jediným chráněným chmelovým výrobkem v rámci celé Evropské unie.