Tisková zpráva - 11.4.2013 Tisk
Zahraniční obchod s českým chmelem zaznamenal meziroční nárůst


::: České obchodní firmy v roce 2012 vyvezly celkem 4.148 tun českého chmele. :::
::: Český chmel byl vyvezen za posledních více jak patnáct let do osmi desítek zemí. :::
::: Největšími odběrateli je znovu Japonsko následované Německem a Čínou. :::
::: Dovoz se meziročně nepatrně zvýšil. :::
::: Český chmel zůstává důležitou položkou českého agrárního sektoru a zahraničního obchodu. :::



Dlouhodobě má více jak tři čtvrtiny českého chmele cíl v zahraničí. Chmel tedy zůstává stále velmi důležitou položkou agrárního zahraničního obchodu ČR. V kalendářním roce 2012 byl export, dle statistik ČSÚ, realizován ve výši 4.148 tun chmele. Z tohoto množství představují 78 % pelety. Zbylá část je pak ve formě sušeného lisovaného chmele.

Výraznější nárůst exportu byl zaznamenán u chmele, který směřoval zejména do Ruska, Německa, Vietnamu, Velké Británie nebo zajímavých destinací jako Peru a Zimbabwe. "Znovu se tak potvrzuje, že vedle tradičních silných odběratelů jsou zajímavé i další trhy třetích zemí", říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Odběratelé používají český chmel zejména do kvalitních prémiových značek piv s vysokým renomé, které jsou vlajkovou lodí pivovarů.

Dovoz chmele se zvýšil jen nepatrně, avšak poklesla jeho hodnota. "To lze přičíst dovozu levnějších a méně kvalitních chmelových produktů", upozorňuje Michal Kovařík. I přesto zůstává výše dovozu poměrně vysoká. Drtivá většina celkového dovozu byla realizována z Německa, USA, Belgie či Polska. Část dovezeného chmele, zejména v hlávkové formě, je tradičně po zpracování následně dále vyvážena. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u dovozů z USA, kde se jedná zejména o extrakty.

Zahraniční obchod s chmelem opět zaznamenal kladné saldo, které dosáhlo hodnoty + 590 mil. Kč. Pěstování chmele v ČR dlouhodobě vykazuje kladné saldo a znovu znamená posílení hrubého domácího produktu. Vedle toho i zmírnění záporného salda agrárního zahraničního obchodu ČR. To v loňském roce podle tiskové zprávy Zemědělského svazu z února letošního roku dosáhlo - 25 mld. Kč. Celková hodnota vyvezeného chmele byla přibližně 727 mil. Kč. "Výsledek je trvale ovlivňován vývojem kurzu eura vůči naší měně a také reálným poklesem cen, který byl zaznamenán v důsledku celosvětově narůstající nadvýroby zejména v letech 2008 - 2012", dodává Kovařík.

Česká republika má od roku 2007 zapsáno označení původu "Žatecký chmel" v rejstříku EU. Právě "Chráněné označení původu (CHOP)" získal český chmel jako první ve chmelařském oboru v EU. Více informací o označení naleznete na www.zateckychmel.eu. Toto označení původu je každoročně využíváno i při exportu chmele.
Nejvíce bylo chmelových výrobků (chmelové pelety typu 90 a typu 45) opět vyvezeno do Japonska  a to ve výši 1.160 t. Všechny významné japonské pivovarské společnosti odebírají prvotřídní český chmel.
Z pohledu kontinentů právě odběratelé z Asie nakoupili více jak polovinu chmele exportovanou do zahraničí. Do třetích zemí tedy celkem směřují téměř tři čtvrtiny exportu. Zbytek zaujímají členské státy EU. "Z výše uvedeného je zřejmá perspektiva a zájem o český chmel. Nedávno avizovaná proexportní politika státu a příslušných ministerstev je tedy pro obchod s českým chmelem nezbytná. Ostatně tak jako dostatečná podpora investic do obnovy porostů, chmelnic a pěstitelských technologií", uzavírá Kovařík.

TOP 10 destinací českého chmele roku 2012 300x150_zateckychmel2009_en

1.    Japonsko –1.160 t
2.    Německo – 957 t
3.    Čína – 829 t
4.    Rusko – 526 t

5.    Vietnam – 124 t
6.    Velká Británie – 118 t
7.    Belgie –  88 t
8.    Peru – 70 t
9.    Indie –30 t
10.    Ukrajina - 29 t



Pořadí deseti největších odběratelů českého chmele se meziročně, vyjma majoritních prvních čtyř států na žebříčku, poměrně změnilo. Mezi další významné odběratele českého chmele patří Jihoafrická republika (26 t), Zimbabwe (23,4 t), Slovensko, Austrálie, USA, Uzbekistán, Kanada, Kolumbie a další.

Portfolio zemí kam je český chmel vyvážen ukazuje, že navzdory velké konkurenci na trhu, kde exportéři musí čelit levným méně kvalitním dodávkám chmele, je stále zájem o kvalitní český jemně aromatický a aromatický chmel. Ve statistikách se pro zajímavost objevují i státy jako již zmíněné africké Zimbabwe, Súdán, latinsko americké Chile, Korea či království Lesotho. České chmelařství díky svému výzkumu, který je na špičkové úrovni, může konkurovat i s odrůdami v tzv. kategorii flavour hops (s netradičními vůněmi) nebo nabídnout farmaceutickému průmyslu speciálně vyšlechtěnou odrůdu bohatou například na polyfenol xanthohumol a jiné podobné látky. Jak již četné studie ukázaly, právě takové látky mají velmi pozitivní vliv na zdraví člověka.

Produkty z českého chmele
1) lisovaný chmel
Chmel po homogenizaci a čištění je lisován a balen do balotů nebo hranolů na základě požadavku zákazníka.

2) granule (pelety) typu 90
Chmelové granule typu 90 jsou po homogenizaci mlety, granulovány a baleny do sáčků z ekologických materiálů plněných netečnými plyny. Výhodou tohoto zpracování je delší skladovatelnost, menší požadavek na prostor během transportu a uskladnění.  Dále lepší dávkování v pivovarech snadnější manipulace.

3) granule (pelety) typu 45

Granule typu 45 jsou vyráběny na principu mechanického obohacování chmele lupulinem na úroveň požadovanou zákazníkem. Chmel je nejprve sušen na vhodnou vlhkost, poté se hluboce zmrazí a mele. Separovaný chmelový lupulin je zpětně vmíchán do chmelového prášku, aby se docílila požadovaná vyšší úroveň hořkých látek ve chmelových granulích. 

Český chmel je zpracováván nejčastěji do granulí typu 90.

 

Download tiskové zprávy v pdf ZDE