Tisková zpráva - 2.9.2011 Tisk
Sklizeň českého chmele v roce 2011

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je celková sklizňová plocha chmele v ČR v roce 2011 – 4632 ha, což představuje pokles od stavu roku 2010 o 578 ha. Hlavní odrůdou pěstovanou na území ČR je stále jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák s 87,2 % z celkové plochy. Výsaz nových rostlin v roce 2010 byl proveden na 200 ha, tj. 4,32 %.

Chmelařský rok 2011 zaznamenal poměrně tuhou zimou, avšak jarní práce proběhly bez výrazných problémů. Letos již 2. dubna byly téměř letní teploty. Na začátku května však přišly i mrazy, ale bez větších škod. Příznivý průběh počasí posunul vývoj o cca týden dopředu, ale červencový charakter počasí vrátil tento náskok zpět. Právě červenec a srpen se vyznačoval vysokým počtem srážek. „Je nutno podotknout, že v červenci převýšil úhrn srážek v Žatecké chmelařské oblasti třicetiletý průměr o více než 130 mm a dokonce předčil i o 70 mm loňský deštivý závěr sezóny“ uvedl Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. Co se týče celkového úhrnu srážek ve vegetačním období, ten byl ve srovnání s rokem 2010 téměř stejný. Avšak poslední dva roky dosáhl celkový objem srážek jeden krát tolik ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Významné poškození porostů kroupami, tak jako v předešlých letech, nebylo zaznamenáno (jen několik hektarů v květnu a červnu). Chmelaři se ale potýkali v prvních dvou týdnech sklizně s následky vichřice a nadměrným úhrnem srážek. Celkem  spadlo v červnu a následně především začátkem a koncem srpna přes 150 ha chmelnic a to zejména v rakovnické části Žatecké oblasti.

Většina pěstitelů začala v závislosti na průběhu počasí sklízet již v týdnu od 15.8. ranou odrůdu chmele Žatecký poloraný červeňák. Ke konci 33. týdne sklízeli téměř všichni pěstitelé, protože porosty díky průběhu počasí dozrávaly poněkud rychleji. Dokončení sklizně se u většiny pěstitelů předpokládá již o víkendu 3. a 4. září.

Předběžné výsledky sklizně chmele
Svaz pěstitelů chmele již těsně před sklizní prezentoval hrubý odhad sklizně. V této chvíli lze odhadnout, že sklizeň chmele roku 2011 by měla být průměrného charakteru v porovnání s dlouhodobým průměrem. Výnos je odhadován nadprůměrný. Vliv počasí, zejména množství srážek, bylo na jedné straně pro chmel pozitivní, avšak průběh před sklizní a během ní samotné již nikoliv. V této fázi sklizně s ohledem na opatření a redukci plochy lze odhadnout letošní produkci na přibližně 6.100 tun chmele.

„Podle dosavadních rozborů již dodaného chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák předpokládáme, že kvalita chmele z pohledu obsahu alfa hořkých látek bude v porovnání jak s rokem 2010 tak i s dlouhodobým průměrem vyšší. „ konstatoval předseda Chmelařství, družstvo Žatec Mgr. Zdeněk Rosa. Tyto výsledky tak potvrzují sledování dynamiky tvorby alfa hořkých látek Chmelařským institutem s.r.o ve vybraných lokalitách před sklizní chmele.

Oproti předchozím ročníkům se situace nepříznivě obrátila proti pěstitelům chmele v odbytu své produkce. Světový nadbytek posledních tří let, vysoké výnosy a dobré sklizně ve světě nedovolují absorbování produkce pivovarským průmyslem. Již na jaře někteří pěstitelé učinili opatření pro přechodné snížení letošní produkce jako například zavádění na jeden chmelovodič, nezavádění okrajových řádků, samozavádění pro úsporu nákladů nebo ponechání chmelnice bez produkce. Tyto opatření mají charakter dočasný. Přibližně dvě třetiny z celkového poklesu jsou chmelnice, kde letos dočasně nebyl pěstován chmel. I přesto je důvod k obavám s vyhlídkami do budoucnosti, aby se trend dramatického snižování nestal trvalým. Tyto rozhodnutí ovlivňuje i vysoký investiční charakter pěstování chmele a hojné investování do technologií, výsadby atd. v minulých letech. Dalším vlivem je vysoký tlak ze strany pivovarů na ceny a přehodnocování stávajících smluv.

„Tak, jako celý potravinářský průmysl v celém světě, i pivovary se snaží o maximální úspory ve výrobě svého produktu. Týká se to technologií, výrobního procesu a samozřejmě i surovin. Snaha o snižování výrobních nákladů vede i ke snižování spotřeby relativně drahých přírodních surovin ve výrobě. My prodáváme hlavně surovinu pro výrobu piv vyšší a nejvyšší jakosti a záleží hlavně na konzumentech, zda si budou kupovat kvalitní piva vyrobená z přírodních surovin nebo levná piva vyrobená převážně z náhražek. Konzumenti piva tedy rozhodnou o budoucnosti českého chmelařství“, dodává Ing. Pavel Šponer, prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele.