V roce 2021 se chmel v České republice pěstoval na 4 971 hektarech.

Chmel v České republice v roce 2021 pěstovalo 121 pěstitelů.

Chmel se pěstoval v roce 2021 ve 201 katastrálních územích ČR.

V roce 2021 se v České republice vypěstovalo 8 306 tun chmele.

Chmel se pěstuje ve třech chmelařských oblastech - Žatecko, Úštěcko a Tršicko.

V roce 1929 byla ČSR se 17 264 ha největším producentem chmele na světě.

V roce 2021 byla Česká republika největším producentem jemného aromatického chmele na světě, druhým nějvětším proucentem chmele v EU a třetí největší pěstitelskou zemí na světě.

Žatecký poloraný červeňák je třetí nejrozšířenější odrůdou chmele na světě.

V roce 2007 bylo do rejstříku zeměpisných označení zapsáno chráněnné označení původu Žatecký chmel.

První objednávka z Japonska na český chmel přišla v roce 1905.

Japonsko je dlouhodobě největším odběratelem českého chmele.

Mezi další významné odběratele patří Čína, Německo, Rusko, Belgie, USA nebo Itálie.

Na 1 ha plochy je potřeba 50 kilometrů drátku (tj. cca. 230 000 km na plochu chmele v ČR).

Na 1 ha je až 3 333 rostlin chmele (v závislosti na odrůdě a sponu).

První zpráva o chmelu na českému území se objevila v 8. století.

Na jeden půllitr tradičního českého ležáku jsou potřeba 3-8 hlávek žateckého chmele v závislosti na sklizni a obsahu alfa hořkých látek.

Slovo "červeňák" v názvu žateckého chmele má původ v barvě révy.

Chmel je trvalá rostlina, která může být na stanovišti až 30 let.

Chmelová konstrukce je vysoká 7,5 m.

Celková produkce České republiky v roce 2021 byla slisována do zhruba 166.000 hranolů sušeného chmele.

Nejvyšší sklad a balírna chmele na světě měřící 60 m se nachází v Žatci.

Chmelařské muzeum v Žatci je se 4.000 m2 největší expozicí svého druhu na světě.

Chmelařské muzeum v Žatci sídlí v původních chmelařských budovách (sklady, balírny).

Žatec a krajina žateckého chmele kandiduje na zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.