Sucho se podepsalo na výši exportu českého chmele

::: České obchodní firmy v roce 2015 vyvezly celkem 3.668 tun chmele. :::
::: Hodnota vývozu dosáhla 877 mil. korun. :::
::: Do Japonska a Číny putovalo na 2 tisíce tun. :::
::: Export mimo EU28 činil 68 %. :::
::: Vývoz českého chmele je dlouhodobě stabilní položkou českého agrárního zahraničního obchodu. :::

Chmel je důležitou položkou agrárního zahraničního obchodu České republiky. V kalendářním roce 2015 bylo do zahraničí vyvezeno 3.668 tun ověřeného a certifikovaného českého chmele (údaje ČSÚ). Systém certifikace chmele u nás je pro obchod českým chmelem nepostradatelný. Deklaruje pravost a kvalitu nakupované suroviny pro výrobu piva a odběratelé ji vyžadují.

Oproti předešlému roku došlo k poklesu celkového objemu vývozu chmele. Projevil se tak nepříznivý vliv loňského sucha a vysokých teplot – nízký hektarový výnos i obsah alfa hořkých látek; výpadek v tržbách na úrovni pěstitelů dosáhl více jak 250 mil. Kč.

Celková hodnota loňského exportu činila 877 mil. Kč a pohybuje se na úrovni patnáctiletého průměru. K tomu přispěla jednak poptávka po kvalitní surovině, ale také příznivější kurz eura, který se však do budoucna po ukončení intervencí ČNB bude velmi pravděpodobně vyvíjet opačným směrem.

Zahraniční obchod chmelem dosáhl kladného salda ve výši 716,1 mil. Kč. Pěstování chmele znovu mírnilo celkový záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu České republiky v roce 2015 a tím podpořilo českou ekonomiku v jejím loňském růstu.

Více jak dvě třetiny celkového exportu směřovaly mimo EU. Dominantní je v současnosti asijský trh, dlouhodobě nejvíce zpracovaného chmele putuje do Japonska, rozšiřuje se obchod s Čínou. V rámci EU28 je nejčastěji český chmel exportován do Německa, posiluje Belgie a Itálie. Vedle toho se opět začíná rozvíjet obchod s USA.

Česká republika má od roku 2007 zapsáno chráněné označení původu "Žatecký chmel" v rejstříku EU (více informací o označení lze nalézt na www.zateckychmel.eu). Svaz pěstitelů chmele v rámci svých možností propaguje český chmel v tuzemsku i v zahraničí. Žatecký chmel byl loni prezentován na Dnech Evropy v Pekingu za přítomnosti komisařky pro zahraniční politiku EU a následně se prezentace postupně přesouvala do dalších významných čínských metropolí, na prestižním nápojovém veletrhu BrauBeviale v Německu nebo konferenci malých pivovarů v USA. Prostřednictvím společného stánku Ministerstva zemědělství byl český chmel také na letošním veletrhu FoodEx v Tokiu.

Přes nepříznivý loňský rok se pěstitelé chmele nadále snaží co nejvíce naplnit současnou poptávku po kvalitním chmelu. Za poslední tři roky bylo přesázeno více jak tisíc hektarů starých nevýkonných nebo mrazem a povodněmi poškozených chmelnic a celková plocha vzrostla přibližně o 300 ha. V letošním roce je odhadován rovněž mírný nárůst. Významným limitem samotného rozšiřování ploch chmelnic je vedle investiční náročnosti dostupnost vhodné půdy v katastrech pěstitelů a růst pachtovného. Současně pěstitelé investují do sklizňových technologií a mobilních speciálních strojů. Projevuje se nedostatek agronomů pro generační výměnu a volné pracovní síly pro sezónní práce.

TOP 10 destinací českého chmele v kalendářním roce 2015

1.    Čína - 963 t
2.    Japonsko – 879 t*
3.    Německo – 827 t
4.    Rusko – 260 t
5.    Itálie – 109 t
6.    Belgie – 88 t
7.    Velká Británie –  66 t
8.    Vietnam – 65 t
9.    JAR – 59 t
10.    USA – 58 t

* pokles objemu vhledem k přesunům dodávek ke konci kalendářního roku