ČeštinaEnglish


Banner
...................................... Svaz pěstitelů chmele a Chmelařský institut Vás zvou na
Banner
Expozici českého chmele
Banner
Navštivte náš stánek 550/hala 1 ...................................
Home České aktuality Tisková zpráva - 11.12..2014
Tisková zpráva - 11.12..2014 PDF Tisk Email

 

Úroda českého chmele ve výši 6.202 tun

 

Sklizňový rok 2014 byl pro české producenty výnosově příznivý. Čeští pěstitelé podle ÚKZÚZ sklidili celkem 6.202 tun chmele (2013- 5.330 t, 2012 - 4.338 t, 2011 - 6.088 t) s celkovým průměrným výnosem 1,39 t/ha (2013 - 1,23 t/ha, 2012 – 0,99 t/ha, 2011 – 1,31 t/ha). Vzhledem k celkovému objemu výroby chmele za posledních deset let lze hodnotit letošní ročník jako průměrný a tudíž je nutností vedle investic nadále pokračovat ve výsadbě a obnově chmelnic v ČR.
 
V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 4.689 t chmele (2013 - 3.985), při průměrném  výnosu 1,36 t/ha (2013 - 1,19 t/ha), v Úštěcké oblasti celkem 669 t (2013 - 585 t), výnos 1,41 t/ha (2013 - 1,28 t/ha) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 844 t (2013 - 760 t), výnos 1,58  t/ha (2013 - 1,51 t/ha).

Letošní rok nebyl pro pěstitele vůbec jednoduchý. Po krátké zimě bez sněhové pokrývky nastalo poměrně rychle jaro, které však bylo zejména na Rakovnicku a na Moravě velmi suché. Letní měsíce byly doprovázeny četnými srážkami, a to i v průběhu samotné sklizně. Srážky pěstitelům přinesly výše uvedenou úrodu, ale také si vyžádaly vysokou pozornost při ochraně zdravého stavu chmele a značně komplikovaly sklizňové práce. Během letních lokálních bouřek padlo přibližně 20 ha chmelnic.

 

"Po výnosově podprůměrném roce 2012 a průměrném roce 2013 tak letošní rok představuje pro producenty příznivější sezónu. Tradičně nejvíce českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Pro obchod s českým chmelem je  charakteristické, že veškerá produkce roku je prodána v rámci dlouhodobých smluv s odběrateli, tudíž se do ceny chmele aktuálního roku bezprostředně nepromítá ani situace na trhu chmele a ani situace v jednotlivých nákladových položkách. Úspěšný pěstitelský rok se tak plně neodrazí v ekonomice každého pěstitele," hodnotí výsledky sklizně Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele.

 

Světový trh s chmelem se po letech odklonu vrací k jemným aromatickým a aromatickým chmelům. Boom zažívají tzv. voňavé chmele pro výrobu speciálních piv. Čeští pěstitelé chmele se snaží na tento trend reagovat. I přes škody způsobené povodněmi, mrazy a  vlivem výrazné nadprodukce chmele na trhu v nedávných letech, se v letošním roce, po čtrnáctiletém klesání, plocha chmelnic zvýšila, a to o 141 ha na celkovou sklizňovou plochu 4.460 ha.

 

Plocha chmele pěstovaného prvním rokem (tzv. výsaz) zaujímá  406 ha. Právě obnova je jednou z priorit, na kterou Svaz pěstitelů chmele dlouhodobě upozorňuje. Dalšími prioritami je podpora investic do konstrukcí chmelnic, technologií sklizně, sušení atp.

 

"Pokud se podíváme jen o osm let zpět, je současná plocha chmelnic nižší o tisíc hektarů. Naší snahou je reagovat na rostoucí poptávku po aromatickém chmelu, tj. zvyšovat plochu chmelnic, intenzitu pěstování a tím navrátit oboru stabilitu a růst. Pozitivní vývoj je již zřejmý z letošního zájmu pěstitelů o sadbu chmele. Rozvoj pěstování chmele  vyžaduje nemalé investice nejen do porostů a konstrukcí chmelnic, ale také do výrobních technologií  a v neposlední řadě do pracovní síly. Důležité je zvládnout zpracování a obchodování chmele zejména v období zvýšené produkce,“ upozorňuje Luboš Hejda.

 

Letošní produkce navzdory deštivému počasí před a během sklizně dosáhla dobrého zdravotního stavu. Meziročně nedošlo z hlediska obsahu alfy k výraznému rozdílu, avšak z dlouhodobého pohledu se jedná o nižší hodnoty.


Žatecký poloraný červeňák
Největší částí (83,2 %) se na produkci s objemem 5.157 t (2013 - 4.366 t) podílela jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 4.046 t, výnos 1,31 t/ha (2013 - 3.377,1 t, 1,13 t/ha), na Úštěcku 542 t, výnos 1,33 t/ha (2013 - 476 t, 1,22 t/ha) a na Tršicku 569 t, výnos 1,42 t/ha (2013 - 512 t, 1,29 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. Českou republika si tak upevnila přední příčku největšího producenta jemného aromatického chmele na světě.


Další významné české odrůdy
Výsledky dalších českých odrůd je nutno hodnotit individuálně podle jejich charakteru i podle oblastí. Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou je aromatická odrůda Sládek, s celkovou produkcí 542,3 t, tj. průměrným výnosem 2,01 t/ha (2013 - 467,5 t, 1,95 t/ha). Následuje česká aromatická odrůda Premiant, které se vypěstovalo celkem 353,9 t, při dosaženém výnosu 1,89 t/ha (2013 - 357,0 t, 1,78 t/ha). Celková produkce u nejrozšířenější české hořké odrůdy Agnus činila 78,4 t, s výnosem 1,96 t/ha (2013 - 79,8 t, 1,81 t/ha). Shodná produkce byla dosažena u jemné aromatické pozdní odrůdy Saaz Late (15 ha, z toho 5 ha výsaz) a odrůdy z kategorie flavour hops - Kazbek (18 ha, z toho výsaz 16 ha), a to ve výši 20,9 tun. Průměrný výnos však byl nepříznivě ovlivněn větší plochou výsazu těchto odrůd.

 

Již třetí sklizeň certifikovaného biochmele
U českých producentů zabývajících se ekologickým pěstováním chmele proběhla již třetí sklizeň chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací. "Takový způsob pěstování chmele je sice v u nás na velmi malé ploše, ale zcela jistě má svá odbytiště. Zaznamenáváme nejen poptávku ze zahraničí po samotném biochmelu, ale také od tuzemských pivovarů, jelikož po českém pivu s českým biochmelem je značný zájem na trzích jako jsou skandinávské země nebo USA," říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele. V letošním roce byla sklizena kromě Žateckého poloraného červeňáku další česká odrůda v kvalitě bio. Jedná se o odrůdu Premiant, která je třetí nejpěstovanější odrůdou v ČR.


Průměrný obsah hořkých látek ve sklizni 2014
Následující průměrné hodnoty jsou za celou republiku:

 

Žatecký poloraný červeňák     3,0 %
Sládek                                   6,0 %     
Premiant                                8,0 %
Agnus                                  10,5 %


Česká republika třetí největší pěstitelskou zemí na světě
"Podle oficiálních odhadů Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (IHGC) Česká republika zaujímá v produkci chmele  třetí příčku na světě po Německu a USA. Jsme třetí z hlediska  plochy  i produkce," upozorňuje Michal Kovařík.

 

Celosvětově se chmel pěstuje na ploše 47.334 ha, podle posledních odhadů bylo sklizeno přibližně 93.900 tun chmele s celkovou produkcí alfa hořkých látek přibližně 9.300 tun. Z pohledu odrůdového spektra v současnosti aromatické odrůdy vzhledem k narůstající poptávce zaujímají přibližně 60 % světové plochy chmele. Výsledky sklizně v Evropě dosáhly poměrně dobrých hodnot, s výjimkou Polska. V USA byla sklizeň spíše mírně podprůměrná.


Expozice chmele na nejprestižnějším nápojovém veletrhu
Svaz pěstitelů chmele se zúčastnil prestižní nápojové výstavy BrauBeviale v německém Norimberku. "Nemohli jsme chybět zejména proto, že nad expozicí českého chmelařství převzalo záštitu Ministerstvo zemědělství České republiky," vysvětluje Kovařík. "Součástí proexportní politiky státu je i podpora takových prestižních zahraničních veletrhů, zvláště u silně exportních komodit jako je chmel, a proto v případě letošního, pro chmel nejdůležitějšího veletrhu, vnímáme přístup Ministerstva zemědělství velmi pozitivně," dodává Luboš Hejda.

 

Mezinárodní nápojový veletrh je pro obchodníky s chmelem důležitým místem pro setkávání s tradičními odběrateli a současně je prostorem pro získávání nových zákazníků. V hale č. 1 se koncentrovaly světové chmelařské velmoci, mezi kterými český chmel nemohl chybět. Právě hala věnovaná surovinám je tradičně nejvíce navštěvovanou.

 

"Letošní veletrh BrauBeviale 2014 byl ve vztahu ke chmelu charakteristický výraznou poptávkou po českém jemně aromatickém chmelu. Dlouhodobé smlouvy s tradičními odběrateli naplněny byly. Zvýšený zájem byl také o nové odrůdy zejména kategorie flavour hops  (voňavé chmele)," uzavírá Michal Kovařík.

 

Český chmel se vyváží každoročně do několika desítek zemí světa. Mezi odběratele českého chmele, vedle těch tuzemských, patří všechny přední světové pivovarské skupiny, zejména japonské pivovary, a také i menší pivovarníci. Chmel podporuje českou ekonomiku, přispívá ke zlepšení obchodní bilance zemědělského zahraničního obchodu a svoji povahou zvyšuje zaměstnanost.

 

 

 
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Založeno na Joomla!, Design: Lukas Hajek - Imemine, Template:Free Joomla 1.5 Theme,Valid XHTML and CSS.