ČeštinaEnglish


Banner
Banner
Home České aktuality Tisková zpráva - 7.1.2014
Tisková zpráva - 7.1.2014 PDF Tisk Email

Čeští pěstitelé sklidili 5.330 tun chmele



Čeští pěstitelé v roce 2013 podle ÚKZÚZ sklidili celkem 5.330 t chmele (2012 - 4.338 t, 2011 - 6088 t) s celkovým průměrným výnosem 1,23 t/ha (2012 – 0,99 t/ha, 2011 – 1,31 t/ha). Výsledek představuje meziroční rozdíl v nárůstu o tisíc tun vzhledem k velmi nízké produkci v roce 2012.

V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3.985 t (2012 - 3.280 t), s průměrným  výnosem 1,19 t/ha (2012 - 0,96 t/ha), v Úštěcké oblasti celkem 585 t (2012 - 516 t), výnos 1,28 t/ha (2012 - 1,11 t/ha) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 760 t (2012 - 542 t), výnos 1,51  t/ha (2012 - 1,08 t/ha).

Po výnosově slabém ročníku 2012 byl průběh toho loňského ve znamení silného vlivu počasí. Dlouhá zima posunula a zpomalila vývoj rostlin. V červnu pak došlo ke škodám způsobeným povodněmi i ve chmelařských oblastech na produkčních plochách (v okolí řek Ohře, Labe a Vltava). Vytrvalý déšť a srážková voda, která předcházela povodním, zůstala v některých lokalitách po delší dobu a způsobila také redukci výnosu, a to zejména v Rakovnické chmelařské oblasti.

"Výsledkem je průměrný výnos chmele. Oproti předešlému roku, který však byl velmi podprůměrný, došlo k nárůstu celkové sklizně o tisíc tun. Tradičně nejvíce kvalitního českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Tak jako v loňském roce má veškerá produkce letošního roku své odbytiště v rámci dlouhodobých smluv s odběrateli", vysvětluje Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele.

Celková plocha chmele pěstovaného prvním rokem (tzv. výsaz) čítala 200 ha. Na stejném počtu chmelnic se však letošní úroda nesklízela z důvodu poškození povodněmi. Jak velké škody budou na samotných rostlinách lze v tuto chvíli jen odhadovat. Stav rostlin bude zřejmý na jaře letošního roku. "Přes všechny škody způsobené mrazy v roce 2012 a letošními povodněmi, došlo v roce 2013 i díky podpoře Ministerstva zemědělství k nárůstu zájmu o certifikovanou sadbu, a tak očekáváme do dalšího roku vysoké procento obnovy porostů. To nás velmi těší, jelikož již několik let usilujeme o co nejvyšší podíl obnovy chmelnic v České republice", vysvětluje Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Jedním dechem současně dodává: "Lze to chápat i jako jistý vzkaz našim odběratelům, že kromě kvality, kterou náš chmel nepochybně nabízí po staletí, mohou nadále očekávat stabilní dodávky českého chmele".

Letošní produkce dosáhla velmi dobrého zdravotního stavu. Vlivem počasí je letošní obsah alfa hořkých látek mírně podprůměrný. "Je to ročníková záležitost, v posledních letech jsme byli u Žateckého poloraného červeňáku svědky vyšší alfy a v letošním roce jsme se vrátili na standardní dlouhodobou úroveň", upozorňuje Bohumil Pázler s tím, že podíváme-li se na ostatní evropské pěstitelské země, tak například ve Slovinsku nebo zejména u našeho souseda v Německu dosáhly obsahy alfy podstatně nižších hodnot oproti průměru, a to zejména u aromatických odrůd.


Žatecký poloraný červeňák

Největší částí (82 %) se na produkci s objemem 4.365,7 t (2012 - 3.493,6 t) podílela jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 3.377,1 t, výnos 1,13 t/ha (2012 - 2.742,4 t, 0,91 t/ha), na Úštěcku 476,4 t, výnos 1,22 t/ha (2012 - 413,9 t, 1,04 t/ha) a na Tršicku 512,2 t, výnos 1,29 t/ha (2012 - 337,3 t, 0,87 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. To řadí nadále Českou republiku na přední příčku největšího producenta jemné aromatického chmele na světě.

Navzdory zastavení dramatického poklesu plochy, v porovnání s posledními pěti lety, je sklizňová plocha odrůdy Žatecký poloraný červeňák v novodobé historii nejnižší a dosahuje jen zhruba 40 % sklizňové plochy evidované před dvaceti lety. Návrat plochy nad hranici 5 tis. ha (stav před třemi lety), kdy tlak světové produkce donutil české pěstitele snížit plochu, je také jedním z cílů strategie státu v zemědělství i ministra zemědělství. Společně s podporou investic a výsadby je nyní možné zvrátit trend posledních let.


Další významné české odrůdy


Výsledky dalších českých odrůd je nutno hodnotit individuálně podle jejich charakteru i podle oblastí. Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou je aromatická odrůda Sládek s celkovou produkcí 467,5 t, tj. průměrným výnosem 1,95 t/ha (2012 - 402,1 t, 1,61 t/ha). Následuje česká aromatická odrůda Premiant, které se vyrobilo celkem 357,0 t, a dosáhla výnosu 1,78 t/ha (2012 - 344,8 t, 1,58 t/ha). Celková produkce u nejrozšířenější české hořké odrůdy Agnus činila 79,8 t, s výnosem 1,81 t/ha (2012 - 63,4 t, 1,2 t/ha). Všechny odrůdy dosáhly průměrné výše obsahu hořkých látek.

Za poslední rok je na trhu, zejména v zámoří, zaznamenán nárůst poptávky malých soukromých pivovarů o netradiční chmele s netradiční ovocnou vůní tzv. kategorie odrůd chmele "flavour hops". Čeští pěstitelé mohou nabídnout například odrůdu Kazbek, po které byla v posledním roce výrazná poptávka.

Další česká odrůda Saaz Late, které bylo v roce 2013 vyrobeno 20 tun, nedávno zařadil do doporučení Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze jako odrůdu vhodnou pro vaření piva s označením "České pivo (CHZO)". Je tak v řadě čtvrtou odrůdou po Žateckém poloraném červeňáku, odrůdě Sládek a Premiant.


Druhá sklizeň certifikovaného biochmele

Proběhla také druhá sklizeň chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací. "I po tomto sortimentu českého chmele je poptávka, a to především ze zahraničí. Navíc v letošním roce proběhne na několika hektarech sklizeň další české odrůdy Premiant v kvalitě bio, jelikož loňská sklizeň byla poslední v přechodném období." doplňuje Kovařík.


Žatecký chmel součástí asijské mise eurokomisaře Cioloşe

V polovině listopadu loňského roku navštívil komisař pro zemědělství a venkov Cioloş se zástupci evropských zemědělských výrobků a komodit Japonsko a Koreu. Vedl jednání k dohodě o volném trhu EU s Japonskem, která je ve finální fázi a hodnotil fungování již existující dohody s Koreou. Svaz pěstitelů chmele považuje tyto bilaterální dohody s třetími zeměmi za velmi důležité i pro český chmel. "Cílem účasti chráněného označení původu Žatecký chmel na této návštěvě bylo nejen zviditelnit význam českého chmelařství u Evropské komise, ale také posílit pozici Žateckého chmele na tradičně největším vývozním trhu v Japonsku. Rozsáhlé mediální výstupy jak japonských, tak korejských odborných pivních médií by mohly přispět k posílení informovanosti o českých odrůdách chmele v těchto teritoriích", vysvětluje Zdeněk Rosa předseda CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec a místopředseda Svazu pěstitelů chmele ČR, který se mise zúčastnil.


Průměrný obsah hořkých látek ve sklizni 2013


Následující průměrné hodnoty jsou za celou republiku:

Žatecký poloraný červeňák        3,0 %
Sládek                                          6,0 %    
Premiant                                      7,5 %
Agnus                                          11,0 %


Těsně před vánočními svátky se v historickém centru Prahy konalo jednání Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (IHGC). Celková světová sklizeň byla odhadnuta na přibližně 82 tis. tun chmele. Toto množství bylo sklizeno z plochy téměř 45.700 ha. Česká republika je právě z pohledu plochy třetí největší pěstitelskou zemí na světě a stále největším producentem jemně aromatického chmele.

 

Download tiskové zprávy v pdf zde

 
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Založeno na Joomla!, Design: Lukas Hajek - Imemine, Template:Free Joomla 1.5 Theme,Valid XHTML and CSS.