ČeštinaEnglish


Banner
Banner
Home Zahraniční aktuality Podzimní zasedání IHGC 2010 - Norimberk
Podzimní zasedání IHGC 2010 - Norimberk PDF Tisk Email
Zástupci členských zemí Mezinárodní organizace pěstitelů chmele se sešli 9. listopadu 2010 na jednání v německém Norimberku den před konáním prestižního veletrhu Brau Beviale 2010. Prezenční listina tentokráte byla poměrně dosti zaplněná a celkem čítala 38 účastníků. Jednání se zúčastnili zástupci 9 pěstitelských zemí a 7 obchodních organizací. Českou republiku zastupovali představitelé Svazu pěstitelů chmele, Chmelařství, družstva Žatec a Unie obchodníků a zpracovatelů.


Ekonomická komise a současná celosvětová situace

Od roku 2006 je chmelařský průmysl jako na horské dráze. Po nedostatku v roce 2007 a s tím spojeným skokovým navýšením cen se trh probouzí již třetím rokem do sčítající se nadprodukce. Zvyšuje se objem spot zásob čili volného chmele a aby toho nebylo málo současně s přebytkem docházelo na přelomu 2009 a 2010 ke klesající tendenci produkce piva. To postihlo zejména Evropský kontinent, tradiční pivovarskou část světa. Určitý nárůst produkce piva v Asii nebo stagnace v Australii proto nemohla mít vliv na stabilizaci. To je dáno zejména dávkou chmelení na hektolitr piva. Právě trend snižování dávky alfa hořkých látek na hektolitr piva, užívání iso-alfa preparatů a současně přesycenost pivovarů zásobami, padá v tvrdém důsledků právě na chmelařský průmysl. Nejen výše uvedené důvody jsou příčinou velmi tuhého obchodu. Jednou z dalších příčin byly poměrně velice optimistické predikce pivovarů, které věřili v cca 4-5% růst a v letech 2008-2009 a nákupy se odvíjeli na základě těchto predikcí. To se však,  jak již dnes víme, stalo opakem.

V letošním roce dle sumarizace IHGC by měla celková produkce činit cca 98.000 tun chmele. Tato produkce byla sklizena z celkových 51.569 ha. Celková produkce alfa hořkých látek by tedy měla být přibližně 9.400 tun. Celkem došlo celosvětově k výsazům na 777 ha. V celkovém porovnání však zejména vlivem snížení plochy v USA a v menším měřítku v jiných pěstitelských státech došlo ke snížení plochy oproti roku 2009 o 7.721 ha, tj. 13 %. Rozdíl mezi aromatickými odrůdami a hořkými odrůdami je přibližně 2 tis. ha ve prospěch hořkých odrůd. Meziroční pokles produkce je 9,6 %. Je nutno také podotknout, že USA snížením ploch a produkce umožnila Německu stát se co do ploch i produkce největším producentem chmele na světě. Právě Německo svoji neochotou snižovat plochy v době nadvýroby do jisté míry ohrožuje celkový trh.

Níže jsou jako tradičně uvedeny jednotlivé státy, které dodaly svoji zprávu. Ostatní menší země nebo země, jejichž zprávy nebyly dodány jsou uvedeny v celkovém přehledu.

Německo – pěstitelské plochy ovlivňovaly klimatické vlivy, působení patogenů a škůdců. Přibližně 3 tis. hektarů zejména v oblasti Hallertau bylo poškozeno v různé míře krupobitím. V porovnání s loňskem v Německu skončilo s pěstováním chmele 39 pěstitelů. Jak bylo řečeno v Německu došlo jen k zanedbatelnému snížení ploch. Celkem se plocha snížila o pouhých 86 ha na 18386 ha. Z toho hořké odrůdy zaujímají 8586 ha. Zbytek jsou odrůdy aromatické. V produkci chmele došlo k nárůstu u obou těchto skupin odrůd. Celková produkce by měla dosáhnout v Německu přibližně 34.100 tun, což představuje nárůst o 2.756 tun, tj. 8,8 % oproti loňské skutečnosti. Nárůst je dán očividně také vyšším průměrným výnosem, který byl u hořkých odrůd o tři desetiny vyšší a to 2,1 t/ha, u aromatických o jednu desetinu, tedy 1,7 t/ha. Celkové množství alfy je uváděno německým svazem ve výši 3.600 tun, z toho 1030 tun od aromatických odrůd. V jednotlivých odrůdách stále drží prvenství hořká odrůda Hallertauer Magnum s 4202 ha i přes velice mírný pokles v řádu pár desítek hektarů. Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou na německých chmelnicích je aromatická odrůda Perle s 3.403 ha. Chronologicky pak dalšími v pořadí nejvíce pěstovaných odrůd jsou Hall.Tradition, Herkules, Hallertauer Mtf., Taurus Hersbrucker atd. Průměrné obsahy alfy prvních třech nejpěstovanějších odrůd jsou následující: 13,3 % Magnum, 7,5 %  Perle, 6,5 % Hall.Tradition. K nejvyššímu rozdílu došlo u Perle o - 1,7 % oproti loňsku. Německý svaz uvádí pokrytí produkce kontrakty pro rok 2010 z 88 %, 2011 z 83 %, 2012 z 75 %. Dále uvádí prodanou, ze strany pěstitelů, celkovou sklizeň roku 2009. Pěstitelské ceny produkce ze sklizně 2009 jsou u volného chmele 1,79 EUR/kg u kontraktovaného chmele v průměru 4,39 EUR/kg. V Německu pěstuje chmel celkem 1434 pěstitelů. Průměrná plocha na pěstitele/farmu je 12 ha.

USA – tak jak již na jednání v Tureckém Eskisehiru zástupce amerických pěstitelů avizoval, došlo na jejich území k poměrně velké redukci ploch a to celkem o 3.431 ha na současných 12.645 ha. Oproti Německé skladbě odrůd, mají navrch hořké odrůdy s celkovou výměrou současných 8.270 ha. Produkce rovněž klesla a to o 13.483 tun, tj. 31,4 % pokles. Celkem letošní produkce činí 29.463 tun. K poměrně velkému snížení a to o 47 % došlo u aromatické produkce. Současná produkce aromatických odrůd je 5.463 tun. Na dramatičtější pokles aromatické produkce má vliv i poměrně nízký výnos aromatických odrůd (v porovnání s rokem 2009), který byl v průměru 1,25 t/ha (1,90 t/ha v roce 2009). Výnos hořkých odrůd se téměř nezměnil. Celková produkce alfy je odhadnuta americkým svazem pěstitelů na 3.517 tun, což představuje pokles produkce o 25 %. Snížení ploch se projevilo napříč celým odrůdovým spektrem. Zejména pak u hořké odrůdy Zeus (pokles o tisíc hektarů). Nejvíce pěstovanou odrůdou je právě Zeus. Celkem skupina hořkých odrůd nazývaná CTZ zaujímá 3.365 ha s průměrnou alfou, která se pohybuje mezi 14,5-16,5 %. Další hojně pěstovanou odrůdou je aromatická Willamette, která zaujímá 1.450 ha s průměrnou alfou mezi 5,0-6,0 %. Hořká odrůda Summit dosáhla 16,5 % alfy na ploše 1.100 ha. V tomto roce má dojít k vypršení smluv s pivovarskou skupinou Anheuser-Busch. Přibližně 25 % ploch tak bude obnoveno pro další rok. Ostatní plochy jsou poměrně dobře nasmlouvány až do roku 2012. Průměrná cena všech chmelů je uváděna 5,87 EUR/kg. Plochy v USA se pravděpodobně budou v důsledku nadprodukce v dalším roce ještě snižovat, nikoliv však v tak velkém rozsahu jako nyní.

Čína – statistiky ohledně ploch a produkce chmele v Číně se různí. Oficiální IHGC statistika není příliš vypovídající, jelikož již poněkolikáté v řadě nebyla na sekretariát IHGC zaslána aktualizace dat. Hlavním relevantním zdrojem avšak s určitou mírou odstupu lze považovat statistiku německých obchodníků, kteří s touto zemí obchodují. Statistika IHGC udává celkovou plochu 5.796 ha s produkcí přesahující 16.000 tun chmele. Dle Německých obchodníků anebo statistiky Barth Report se současná plocha pohybuje přes 5.000 ha a produkce 10.000 tun s dosažením 600 tun alfy. Prestižní britský časopis Brewers’ Guardian uvádí odhad pro sklizeň roku 2010 produkci 11.500 tun. Za rok 2009 je uváděna produkce 15.396 tun, což však do jisté míry koresponduje se statistikou IHGC. Množství uzavřených smluv na produkci nejsou dostupné. Čínští pěstitelé dodávají produkci spíše na svůj tuzemský trh. Výhled produkce piva v Číně dle místní asociace se pohybuje okolo 4,7 % nárůstu. Optimistické výhledy tamního pivovarského sektoru však nemusí znamenat to samé pro chmelařský průmysl. To je dáno zejména tím, že Čína používá nejmenší dávku chmelení piva v porovnání s tradičními pivovarskými zeměmi a do jisté míry lze říci, že v tamních recepturách obsah hořkých látek klesá. Mezi roky 2006 až 2009 došlo v Číně až k 70 % nárůstu ploch zejména hlavní odrůdy Tsingdao Flower, která vedla k nadvýrobě. V květnu 2010 obchodní společnosti  stále mely nedodáno na 4 tis. tun chmele pro tamní pivovary. V tomto roce pěstitelský sektor reagoval na situaci poměrně velkým snížením ploch. U kupních smluv na Čínském trhu dochází zejména k opravám údajů množství nebo kvalitativních ukazatelů, ne však cen. Smlouvy v tradičním slova smyslu zde nejsou.

Polsko – zástupci Polska nebyli přítomni na jednání a ani neaktualizovali statistiku jejich členské země. Nicméně na zasedání komoditní rady při EU, kterého se účastnili i čeští zástupci, byla polská delegace přítomna jednání a podala krátkou zprávu o letošní situaci s chmelem na jejich území. V květnu a červnu došlo v pěstitelských regionech k velkým záplavám. Došlo k poškození až 800 ha ploch. V současnosti v Polsku pěstuje chmel celkem 817 pěstitelů. Celková plocha činí 1.840 ha. Produkce by se letos měla pohybovat přibližně 1.800 – 2.000 tun chmele. Současný odhad však se podle dostupných zdrojů odhaduje na 2600 tun.

Slovinsko -  celková plocha chmelnic ve Slovinsku je 1.391 ha. To představuje meziroční pokles o 248 ha, tj. 15%. Tamní produkce dosáhne 2.304 tun chmele což je o 7,8 % méně v porovnání s rokem 2009. Nutno podotknout, že ve Slovinsku z drtivé většiny převládá produkce z aromatických odrůd a to z 2.224 tun. Celkový výnos dosáhl 1,7 t/ha. Hodnota produkce alfy pro letošní rok nebyla uvedena. V loňském roce dosáhla 177 tun. Nejpěstovanější odrůdou je Super Styran Aurora s 845 ha. V loňském roce dosáhla hodnoty 8,0 % alfy. Údaj pro letošní rok ale chybí. V pořadí další nejvíce pěstovanou odrůdou je Styran Golding. Pro letošní rok je produkce nasmlouvána jen z 60 % a pro rok 2011 ze 40 %. Ze sklizně roku 2009 zůstalo neprodáno celkem 10 % cože představuje 250 tun. Tento chmel je zpracován převážně a ve formě extraktu. Klimatické podmínky na území Slovinska byly dobré a kvalita by měla být obdobná jako v roce předcházejícím.

Anglie - kvalita letošní úrody hodnocena jako dobrá. Cena alfy se pohybuje v rozmezí 25 - 30 GBP za kg alfy a loňská úroda byla z 90 % prodána. Celková plocha dle IHGC je 1.080 ha s produkcí 1.450 tun. Aromatické odrůdy dominují a zaujímají zhruba tři krát více ploch než hořké chmele. Pěstitelé pomalu opouštějí pěstování jak hořkých tak aromatických tradičních odrůd (jako Fuggles) a anglické chmelařství se stále více zaměřuje na zakrslé odrůdy pro nízké konstrukce na kterých jsou zejména odrůdy Bodicea, First Gold nebo nově registrovaná odrůda v tomto roce v EU s názvem Sovereign. Zakrslé odrůdy jsou stále více populární, jelikož jsou jednoduší a tím méně nákladné na pěstování a dodávají vyšší flexibilitu pěstiteli. Vyšší procento aromatických odrůd v Anglii lze odůvodnit dvěma směry. Prvnímu aspektu nahrává celosvětová nadprodukce u hořkých odrůd a druhému, že minipivovary posílili poptávku po místních odrůdách. Za to hovoří i fakt, že anglický chmel hlavně končí na domácím trhu. Tendencí anglického chmelařství tedy pravděpodobně bude odtrhnutí se od hořkých odrůd a pěstování zejména aromatických a tzv. „dual purpose“ odrůd. Celkový počet pěstitelů v Anglii je 87.

Ukrajina – při pohledu na aktualizovanou statistiku od Ukrajinských delegátů lze brát slova zástupce na jednání zcela vážně. Situace pro tamní pěstitele byla katastrofální. Klimatické podmínky v červenci byly z důvodu vysokých teplot těžké. Celková plocha na které se chmel na Ukrajině pěstoval je 988 ha. a plocha tedy poklesla o 259 ha, tj. o 20,8 %. Výrazně také poklesne produkce a to o 585 tun na celkových 750 tun. Tento pokles, byl zaznamenán zejména u aromatických odrůd (-485 t) byl o 48,7 %. U těchto aromatických odrůd byl průměrný výnos jen 0,77 t/ha (1,55 t/ha v roce 2009). Výnos u hořkých odrůd dosáhl 0,87 t/ha (1,04 t/ha v roce 2009). Celková produkce alfy se očekává 42,3 tun. To je téměř poloviční pokles v porovnání s předchozím rokem. Poměrně vysoké procento neprodaného chmele je zde ze sklizně 2009. Průměrná cena ukrajinského chmele se pohybuje u aromatického 3,3 EUR/kg a u hořkého 3,5 EUR/kg.

Francie – po větším snížení ploch v předchozích letech došlo na území Francie k mírnému nárůstu ploch. Celková plocha je 580 ha, což je o 8,2 % více než v roce předchozím. Celková produkce se však o několik desítek snížila na současných 790 tun, tj. o 3,5 % méně. Poměrně vyšší výnos byl zaznamenán u hořkých odrůd a to z 1,7 na 2,2 t/ha. Výnos aromatických odrůd se nezměnil a dosáhl 1,7 t/ha. Produkce alfy by měla dosáhnout 34,2 tun. Hlavní odrůdou pěstovanou ve Francii je stále aromatická odrůda Strisselspalt s 219,6 ha. Následována aromatickou odrůdou Tradition s 196,5 ha. Nejpěstovanější hořkou odrůdou je Columbus s 26 ha. Celkem asi 12 % chmele sklizně roku 2009 je neprodána. Ceny chmele se pohybují v průměru 4,5 EUR/kg za aromatické odrůdy a 3,6 EUR/kg za hořké odrůdy.

Španělsko – celková plocha na území Španělska je 507 ha. Výnos dosáhl 2,1 t/ha. Celková produkce sčítá 1020 t o průměrné alfě 12,2 %. Produkce alfy 124 t. Na letošní i příští rok je celý objem produkce nasmlouván.

Nový Zéland – místní chmelařství je zaměřeno hlavně na tamní trh a pak také na organický chmel čili biochmel. Na ploše 380 ha bylo sklizeno 790 tun. Plocha se tedy mírně zvýšila a to v důsledku lepších průměrných výnosů. Odrůdy Pacifik Gem a New Zealand Hallertau Aroma jsou nejpěstovanějšími. Klimatické podmínky byly excelentní. Nový Zéland využívá jejich program biologické ochrany proti škůdcům. Sklizeň 2010 byla z 80 % pokryta smlouvami a je zde jistý nadbytek chmele. NZ není úplně imunní proti celosvětové situaci.

Rakousko – zástupci Rakouska charakterizují sklizeň jako spíše podprůměrnou, kdy velké krupobití se však jejich území vyhnulo. Aromatické chmele v Horním Rakousku měly o 1,7 % nižší produkci oproti roku 2009. Úroda hořkého chmele byla dobrá a hodnoty alfy jsou srovnatelné s rokem 2009. Celková plocha chmele dosáhla 233 ha. Produkce z ní sklizená je 367 tun. Z toho 296 hun zaujímají aromatické chmele. Výnos aromatických odrůd dosáhl 1,6 t/ha a hořkých 2,3 t/ha, což je zanedbatelný rozdíl oproti loňsku. Objem celkové alfy dosáhne 30,6 tun. Nejvíce pěstovanou odrůdou je Celeia s 52 ha následovaná Perle s 39 ha. Hořká odrůda Magnum zaujímá 32 ha. Pro letošní rok je pod smlouvami 100 % produkce. Pro následující roky 2011 a 2012 je to 95 %. Průměrná cena u aromatického chmele je 6,6 EUR/kg a hořkého 10,5 EUR/kg. Na území Rakouska pěstuje chmel celkem 60 subjektů.

Rumunsko – celkem byla produkce 207 tun chmele sklizena z 256 hektarů. Výnos tedy dosáhl 0,84 t/ha. Celková produkce alfy dosáhla 19,3 tun. Nejpěstovanější odrůdou je Brewers Gold s 88 ha a průměrnou alfou 7,9 %. Za ní následuje Magnum nebo Huller Bitterer. Celkem je v Rumunsku 7 pěstitelů chmele.

Slovensko – celková plocha na Slovensku je 229 ha, což je pokles o 6 ha. Produkce se také snížila a to o 35 tun na celkových 205 tun chmele. Výnos je udáván 0,9 t/ha. Celková produkce alfy tak sčítá 7 tun. Odrůda ŽPČ dosáhla obsahu 7 % alfy. Produkce je do roku 2012 ze 100 % nasmlouvána. Průměrná cense pohybuje okolo 5 EUR/kg. Slovensko také postihly v letních měsících kroupy a zejména v oblasti Čachtic došlo k poměrně velkým škodám na porostech chmelnic. Chmel pěstuje u našich sousedů celkem 9 subjektů.

Bulharsko – žádný zástupce neaktualizoval tabulku. Nicméně v době zasedání členům a sekretariátu IHGC přišla žádost o zrušení členství Bulharska v mezinárodní organizaci pěstitelů chmele.

Další země nebyly na jednání zastoupeny ani nedodaly aktuální zprávu.

Zpráva německých obchodních firem pro Ekonomickou komisi při IHGC


Všichni producenti chmele již ukončili letošní sklizeň. Ačkoli konečná čísla ještě nejsou dostupná, na základě předchozích výsledků je světová sklizeň roku 2010 odhadována na 97 – 98 tis. tun chmele. Pro porovnání, v roce 2009 sklizeň dosáhla 111 tis. tun chmele. Produkce alfa hořkých látek na základě čerstvých sklizňových hodnot je odhadována přibližně na 9600 tun. To je přibližně o 2 tisíce méně než v rekordních sklizňových letech 2008 a 2009.

Množství produkce v Evropě by měla sčítat téměř 54 tis. tun a přibližně 4,8 tis. tun alfy. Německo vyprodukovalo 35 tis tun chmele a poslední výsledky hovoří o více než 3,6 tis tun alfa kyselin. Tyto sklizňové výsledky v Německu zaujímají 65 % z evropské produkce chmele a 75 % evropské produkce alfy. V USA sklidili přibližně 30 tis. tun chmele a z toho 3,8 tis tun alfa hořkých látek. V Číně odhadujeme sklizeň okolo 10 tis. tun chmele a 600 tun alfy. Samotné Německo dohromady s USA dosahují 65 tis tun chmele a 7,4 tis tun alfy, zaujímají tedy na světovém trhu téměř 70 % z celkového množství světové produkce a téměř 80 % produkce alfa hořkých látek. Matematicky řečeno s ohledem na celkovou hodnotu alfa kyselin, a při neuvažování rozdílného užití chmelových odrůd v pivovarech, alfa produkce v Německu, USA a Číně by postačila na pokrytí roční poptávky pivovarského průmyslu pro rok 2011. Avšak to neznamená, že pěstební plocha tří výše zmíněných producentů je dostačující, a zbývajících 15 tis. hektarů je zbytečných. Speciální odrůdy chmele pěstované na příslušných plochách vytvářejí rozdíl. Po expanzi celkové plochy ve sklizňových letech 2008-2009 a snížení ploch pro rok 2010, plocha dosáhla opět rozměrů roku 2007. Nicméně, v současnosti je produkováno více alfy než před třemi lety. To je výhradně důsledkem nárůstu pěstování odrůd s vysokým výnosem a podílem alfa hořkých látek.

Po snížení celosvětové produkce piva během roků 2008-2009 odhadujeme, že produkce piva byla opět v roce 2010 stabilizována. Odhad celkové produkce pro rok 2010 je 1,81 mld. hl. Pro tyto čísla hovoří stoupající trend produkce je v Asii, Africe a Jižní Americe. Zatímco výstav v Evropě a Severní Americe má klesající tendenci, produkce v Austrálii je alespoň stabilní.

To je výsledek pokračování v trendu směrem k nižší spotřebě alfa kyselin na hektolitr piva, umocněný stabilním užitím pre-isomerizovaných chmelových produktů. V tomto smyslu není od věci provést srovnání s předchozím rokem. V roce 2008 produkce piva byla přibližně 1,814 mld. hl., přesněji tedy hodnota, kterou jsme predikovali pro rok 2011. V té době byla vyžadována potřeba alfy okolo 7260 tun alfy, zatímco dnes je to jen přibližně 6890 tun alfy. To v procentním vyjádření znamená snížení potřeby o 5 %. Uvedená čísla neodkazují na čerstvé výsledky sklizně, ale raději jsou uvažovány ve více směrech s hodnotami které jsou použitelné pro pivovar, to je alfa vyskytující se v samotném výrobku.

Porovnání aktuální poptávky a dostupné nabídky celosvětové alfy ukazuje nadbytek přibližně 1500 tun alfy pro sklizeň 2010.

Významná část z tohoto nadbytku byla již s pivovarským průmyslem prodána skrze smlouvy. Po sklizni roku 2010 má tedy pivovarský průmysl zásoby nakoupené a vyrobené stejně tak jako nakoupené a sklizené, které odpovídají poptávce na jeden celý rok. To by nebyl problém v případě vyrovnané distribuce napříč celosvětovým pivovarským průmyslem. Protože však distribuce zásob je nerovnoměrná, představuje to velmi vážný problém pro některé pivovary s nepřiměřeně rozsáhlými zásobami.

Citované faktory znamenají, že trh s chmelem byl prakticky mrtvý. V Německu a do určité míry také v České republice je nekontraktovaný chmel a v současnosti dodaný do „poolu“. V dalších zemích je chmel na skladech u pěstitelů. Všeobecně je nekontraktovaný chmel obtížně prodejný do pivovarů a postupně vytváří větší zásoby od sklizně do další sklizně skrze předběžné smlouvy. Na trhu s chmelem nastává dilema. Obáváme se, že ve fázi v které předběžné smlouvy pivovarů vyprší, bude chmel téměř nemožné po určitou dobu prodat a pivovary budou prvně muset redukovat jejich existující zásoby. Snižování ploch alespoň v Německu se bude konat jen až nasmlouvané kontrakty vyprší. Dobře zásobované pivovary využijí jejich zásoby a následné uzavíraní budoucích kontraktů bude probíhat jen se zpožděním a chmelařský průmysl je tak vystaven ještě většímu množství volného chmele a nižší poptávky. Obáváme se, že tyto důsledky budou ohrožovat existenci některých pěstitelů. V tomto případě také nemůžeme vyloučit „přehnané reakce“.

(Peter Hintermeier, Heinz-Jürgen Cooberg, Německé sdružení obchodníků, DHWV)
Přeložil: Ing. Michal Kovařík


Představenstvo IHGC


V úvodu jednání byla prezidentem IHGC vyhlášena vzpomínka na nedávno zesnulého Ing. Mariána Borovského. Pan Borovský se aktivně podílel na členství Slovenské republiky v IHGC. Zemřel náhle 6. října 2010 ve věku 58 let.
Na zasedání představenstva IHGC byl jako obvykle projednán zápis z minulého jednání a výjezdním zasedání v Turecku. Pan Weingarten podal zprávu o prozatímním počtu účastníků kongresu v Tasmanii. Celkem se zatím zúčastní přes 75 osob z 10 zemí. Převážná část  účastníků využije separátních cest bez ohledu na nabídku německé cestovní agentury. V dalším bodě agendy byly projednány budoucí zajištění zasedání komisí IHGC. Po zasedání na kongresu v Tasmanii bude následovat letní jednání v Praze v pátek 29. července 2011. Místo konání tohoto jednání bude v průběhu začátku roku upřesněno. Nebude se tedy konat tradiční jarní termín jednání v dubnu právě z důvodu konání kongresu. Podzimní jednání se bude konat jako v letošním roce den před před začátkem veletrhu Brau Beviale, 8. listopadu 2011. Pro výjezdní zasedání v roce 2012 nebyl vznesen žádný návrh. Předběžně byl vzat návrh na konaní následujícího mezinárodního chmelařského kongresu a to v Belgickém Poperinge v roce 2013. V následujícím bodě byly výkonnému plénu navrženi kandidáti jednotlivých zemí na vyznamenání. Česká republika má dle stanov na základě počtu hektarů možnost navržení pěti kandidátů na ocenění mezinárodní  organizací. Svaz pěstitelů chmele rozhodnutím představenstva navrhl následující kandidáty: p. Jaroslav Hájek, p. Jan Soukup, p. František Ritter, p. Antonín Alt ml. a p. Zdeněk Kolman. Tito kandidáti byli představenstvem IHGC schváleni. Celkem čtyři země zatím dodali seznam kandidátů.
 
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Založeno na Joomla!, Design: Lukas Hajek - Imemine, Template:Free Joomla 1.5 Theme,Valid XHTML and CSS.