Chmelaři nezahálí ani v zimě a i když na chmelnicích chmel ještě není vidět, musí se však o to pečlivěji připravit na sezónu a to opravami konstrukcí, přípravou vodícího drátku nebo údržbou mechanizace na jejich dvorech. Před samotným řezem který je jednou z nejdůležitějších jarních prací, je potřeba půdu připravit podobně jako u jiných plodin. Probíhá vláčení pro úpravu povrchu do roviny a pro následný správný a konstantní řez po celé chmelnici. Jak již bylo řečeno následuje řez. Ten je důležitý zejména tím, že upravuje vegetační dobu růstu chmele. Je již pravidlem, že se jako první začínají řezat odrůdy Sládek, Premiant a Agnus. Tyto odrůdy mají svá specifika pro pěstovaní a jednou z nich je právě délka vegetační doby, která je o 5-8 dní delší než u tradiční jemně aromatické odrůdy Žateckého poloraného červeňáku. Termín samotného řezu se v každé lokalitě mírně liší a to dle nadmořské výšky a dlouholetých zkušeností českých pěstitelů. Dle dané odrůdy se také odvíjí hloubka řezu.

Na řez bezprostředně navazuje drátkování, kdy mnozí pamatují ruční drátkování pomocí tyčky. Avšak tu již dávno nahradily tažené plošiny z kterých pracovníci navazují chmelovodiče na chmelovou konstrukci. Následně jsou tyto drátky po dvou zapichovány ke každé chmelové rostlině. Experimentálně byli zkoušeny chmelovodiče z různého materiálu (nylon, papír či jiné), ale vyzkoušený drátek stále převládá. V průměru se na chmelnice spotřebuje okolo padesáti kilometrů drátku, to znamená přes 275 tis. km  chmelovodičů na celou plochu chmelnic v České republice (produkční plocha v roce 2009 činila 5307 ha). To je pro představu patnáct cest do Tokia a zpět.

Na začátku května budou chmelaři pokračovat v pracech a to zaváděním chmelových rév na chmelovodiče. Chmelová rostlina se také vyznačuje za ideálních podmínek velice rychlým růstem a do června doroste až do výšky 7,5 m.

Není tajemstvím, že práce spojené s jarními pracemi jsou největší položkou v nákladech na pěstování chmele a v porovnání s jinými plodinami jsou náklady na pěstování chmele podstatně vyšší. Prioritou všech chmelařů je vysoká kvalita a bez těchto „běžných“ zásahů ji není možné docílit. Při jarních pracích se na chmelnicích v České republice vystřídá přibližně 12 – 14 tis. sezónních pracovníků. Dostupnost pracovních sil se řadí stále mezi největší problémy, se kterými se chmelaři potýkají. Mezi další problémy patří rostoucí náklady, staří chmelových porostů i navazujících technologií, klimatické změny, omezování okruhu chemických přípravků (časovaná bomba pro chmelaře) a kurz české měny. Do technologií i rostlin se díky podpoře pivovarů i státu začalo v minulých letech více investovat, protože pěstitelé mají zájem o zvýšení produktivity a zachování tohoto oboru v ČR.

Určitou alternativou je zkoušení pěstování chmele na nízkých konstrukcích. Již několik podniků tuto možnost zkouší, včetně účelového hospodářství Stekník. Takový způsob pěstování chmele si slibuje zejména snížení nákladů jarních prací. Největším problémem ale je vhodná odrůda do těchto konstrukcí. Některé novošlechtěnce zkouší Chmelařský institut právě na svém účelovém hospodářství. Budoucnost ukáže jestli se některý z nich dokáže prosadit.

Je nepochybné, že jarní práce jsou pro pěstování této plodiny zásadní a ovlivňují tak její vývoj. Letošní zima byla poměrně dlouhá a tak jakmile počasí dovolilo vyjelo se na chmelnice. Z tohoto důvodu měli a mají chmelaři plné ruce práce a jednotlivé etapy prací na sebe těsně navazují. Co se týče klimatických podmínek, je zatím pěstitelský rok 2010 vláhově pod třicetiletým průměrem. Stejně tomu tak je z hlediska teplot. Vyplývá to z údajů pravidelného měření na konstantních lokalitách Chmelařským institutem, s.r.o Žatec.

Postřik proti peronospoře - Lenešice (foto M.Kovařík)

Chmel připravený na zavádění - Počedělice (foto M.Kovařík)

Drátky zapíchnuté ke chmelové rostlině (babce) - Ročov (foto M.Kovařík)

Zapichování drátků - Ročov (foto M.Kovařík)

Nově vysázený chmel v nové chmelnici – Kolešovice (foto M.Kovařík)