ČeštinaEnglish


BrauBeviale 2023

Navštivte nás v hale č. 1, na stánku 550
Banner
Banner
Banner
Home České aktuality Tisková zpráva - 25.3.2010
Tisková zpráva - 25.3.2010 PDF Tisk Email
Export českého chmele se v roce 2009 zastavil na 4.144 t


V roce 2009 bylo vyvezeno 4.144 t chmele do zahraničí. Od roku 1998 byl český chmel vyvezen přímo z České republiky již do 77 zemí celého světa a největší podíl vývozů směřoval na území Japonska.
.

Chmel z České republiky byl v roce 2009 vyvezen v množství 4144 tun. Meziročně došlo k navýšení exportu do Japonska a to o 244,1 t granulovaného chmele. I když byl celkový vývoz menší o 250 tun tak na druhé straně se také snížil dovoz zahraničního chmele do ČR. Pokračoval tak trend snižování dovozu a to svědčí o stále větší oblibě českého chmele u tuzemských pivovarů.
Vzhledem k úspěšnému zápisu označení Žatecký chmel do evropského seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení v květnu roku 2007 budou výrobky ze Žateckého chmele již v roce 2010 čtvrtým rokem označovány etiketou s logy Žateckého chmele a evropského chráněného označení původu. Více informací o označení najdete na www.zateckychmel.eu
Největší část chmelových výrobků (chmelové granule typu 90 a typu 45) byla opět vyvezena do Japonska, a to 1793 t. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory jsou největšími odběrateli českého chmele, kteří odebírají až 43 % české úrody chmele exportované do zahraničí (odrůda Žatecký poloraný červeňák).

TOP 10 destinací českého chmele roku 2009
1.    Japonsko – 1793, 1 t
2.    Německo – 947,8 t
3.    Čína – 432,2 t
4.    Rusko – 257,4 t
5.    JAR – 127,1 t
6.    Vietnam – 94 t
7.    Belgie – 84,9 t
8.    Velká Británie – 60 t
9.    Indie – 58,1 t
10.     Spojené státy – 53,4 t


Meziroční změny TOP 10 destinací českého chmele roku 2008

destinace    Změna (t)
1.    Japonsko – 1549 t    + 244,1
2.    Německo – 1368 t    - 420,2
3.    Čína – 235 t    + 197,2
4.    Polsko – 181 t    - 150,9
5.    Rusko – 180 t    + 77,4
6.    Belgie  - 130 t    - 45,1
7.    Velká Británie – 120 t    - 60
8.    Ukrajina – 109 t    -103,5
9.    JAR – 88 t    + 39,1
10.    Vietnam - 68 t    + 26

Mezi další významné odběratele českého chmele patří Peru, Polsko, Kolumbie, Finsko, Nový Zéland, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko.
V celní statistice se minulý rok objevily další 2 nové země (Tchaj-wan, Zambie), které tak rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl na 77. Tento fakt dokazuje, že zájem o kvalitní aromatický chmel ve světe má silný potenciál a že český chmel má ve světě významné jméno a postavení.

Z pohledu pivovarů a pivovarských skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarské skupiny ABInBev a SABMiller.

Základem kvality českých piv je český chmel

Pro české spotřebitele piva a také české chmelaře je velmi pozitivní, že chmelení českých piv je stále vysoce nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,25 g alfa hořkých kyselin na 1 hl piva. Celosvětová dávka chmele při chmelení se pohybuje mezi 4,3-4,4 g alfy/hl. Vyšší obsah chmele v pivu je také jedním z typických znaků českých piv, který zaručuje jejich vysokou oblibu.
Z výsledků šetření Výzkumného ústava pivovarského a sladařského, které byly prezentovány na Chmelařském semináři v Plzeňském Prazdroji 19.3.2009 vyplývá, že výstav piva v ČR za rok 2009 se pohybuje na hodnotě přibližně 18,8 mil. hl. Tento odhadovaný stav se změnil oproti předchozímu roku téměř o jeden milion hektolitrů což představuje zhruba o 5 % menší výstav než v roce 2008. Dosáhl tedy hodnoty srovnatelné s rokem 2004, kdy výstav piva v ČR měl dlouhodobě stoupající tendenci. Celková spotřeba alfa kyselin v ČR se pohybuje na hodnotě 138 tun. Z toho zaujímají největší podíl 67 tun alfy pelety a následuje alfa extraktová s hodnotou 60 tun. Spotřeba českého a zahraničního chmele porovnáváno v alfě je nepatrně ve prospěch českého chmele. To je podruhé za posledních 15 let co poměr českého a zahraničního chmele používaného na našem území má navrch český chmel. Hodnoty se pohybují okolo 69 tun alfy, a rozdíl mezi nimi je jen v desetinách tuny.
Ve spotřebě českého chmele převládá jako v minulých letech úprava v podobě pelet. U lisovaného chmele, který má již dlouhodobou klesající tendenci se bohužel snížila spotřeba na 5,7 t alfa kyselin, což zaznamenalo snížení o 2,1 tuny alfy oproti roku 2008 a tedy nejnižší za posledních 15 let. Zbytek ze spotřeby českého chmele zaujímá extrakt.
U zahraničního chmele v ČR převládá úprava v podobě extraktu a to celkem 53,8 t alfa kyselin. Pelet se spotřebovalo 12 tun alfy. Na druhou stranu však došlo k nárůstu lisovaného zahraničního chmele okolo 2,5 tun alfy.
Z pohledu spotřeby chmele dle českých odrůd převládá v ČR při chmelení  ŽPČ s podílem 36,5 tun alfy. Zbytek zaujímají ostatní odrůdy.
Průměrná dávka alfy při chmelení piva na hektolitr v pivovarech v ČR byla 7,25 g alfy/hl a    dle druhu chmelového výrobku byly nejvíce používány pelety a to přibližně z 50%. Ze 45% byl používán extrakt a zbytek náleží lisovanému chmelu.
 
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Založeno na Joomla!, Design: Lukas Hajek - Imemine, Template:Free Joomla 1.5 Theme,Valid XHTML and CSS.